Korejská válka

V Korejské válce šlo zejména o spory mezi Jižní a Severní Koreou, způsobené rozdělením dříve sjednoceného území. Na straně Jižní Korei bojovala jak Koalice OSN (Jižní Korea, USA a Spojené království – VB), tak jim byla poskytována zdravotnická podpora ze strany Dánska, Norska, Itálie, Indie a Švédska. Na druhé straně, za Korejskou lidově demokratickou republiku, bojovali Severní Korea, Čínská lidová republika a tehdejší Sovětský Svaz. Zdravotnickou podporu v Severní Korei jsme tvořili my (tehdejší Československo), Rumunsko, Polská, Maďarská a Bulharská lidová republika.

Korejská válka
Kdy: 25/6/1950 – 27/7/1953
Protistrany: Jižní Korea vs. Korejská lidově demokratická republika
Území: Korea

O čem byla Korejská válka:
Korejská válka vypukla necelé dva roky po konci 2. světové války, kdy podle dohody vítězných Spojenců, jež zbavili celou Koreu okupace Japonským císařem, bylo korejské území rozděleno podél 38. rovnoběžky na část okupovanou Američany (Jižní Korea) a část okupovanou Sověty (Severní Korea).

V roce 1948 však došlo k selhání svobodných voleb na území obou nových států a tehdy se odcizení těchto dvou částí poloostrova ještě zvětšilo. Zatímco Severní Korea se pod vládou Kima Ir-sena stala komunistickou, byl v Jižní Korei ustanoven demokratický režim, jehož korejským představitelem se stal Jeong Il-Gwon (am. Douglas MacArthur). V červnu roku 1950 napětí mezi oběma stranami vyvrcholilo v otevřený konflikt a Severní Korea vtrhla na území Jižanů s cílem znovu sjednotit obě země. Pouze tři dny jim trvalo, než obsadili jihokorejské město Soul.

Na tento útok zareagovala Rada bezpečnosti OSN, která se chystala odvrátit invazi severních Korejců. Díky ovládnutí Pusanského perimetru se jim to podařilo. Následovalo zpětné dobytí Soulu a vytlačení severokorejců zpět za 38. rovnoběžku. Kim Ir-sen však odmítl kapitulovat a tím došlo ke změně postavení. Tentokrát Jižní Korea napadla Severní Koreu.

Možná by se Jihokorejským jednotkám podařilo Severní Koreu dobýt, kdyby nebývalo Čínské lidové republiky, která přímo sousedila se Severní Koreou a brala útok Jihokorejců jako možnost ohrožení vlastního území. Díky tomu se Čína postavila na stranu Severní Korei. A i když to nějakou dobu dokonce vypadalo, že Čína dobude celý korejský poloostrov, ke konci války se situace opět obrátila a Amerika znovu získala převahu. V létě posledního roku se válka přeměnila v zákopovou, vyčkávací a strnula na 38. rovnoběžce.

Výsledky Korejské války:
8. června 1953 byla uzavřena v Kesonu Dohoda o výměně válečných zajatců. Roku 1951 bylo zahájeno jednáno o příměří. Další dva roky trvalo, než bylo podepsáno mezi Severní Koreou a Čínou a Jižní Koreou zastoupenou OSN (27. července 1953 v 10:00 – až do 22:00 však probíhali maximální boje, které nakonec určili výsledné území každého státu). Mírová smlouva mezi Korejemi však nebyla uzavřena dodnes. Mezi nimi vzniklo pouze demilitarizované pásmo obehnané ostnatým drátem, formálně však válka trvá dodnes a nepokoje mezi zeměmi trvají stále, zejména kvůli jadernému vývoji Severní Korei.

Ve válce zemřelo kolem 2,5 milionu Korejců, přes 30 000 Američanů a členů vojska OSN a několik set tisíc Číňanů. Ve výsledku zůstala dělící čára mezi Korejemi jen trochu severněji od 38. rovnoběžky.

Autor: Shari, CW