Inflace a euro? Rozhovor s ekonomickým odborníkem DRFG Martinem Slaným

„Pokaždé, když se v ekonomice děje něco mimořádného, může za to v širokém slova smyslu stát,“ vysvětluje Martin Slaný, který je hlavním ekonom Rusňákovy investiční skupiny DRFG. Pomohlo by ke zkrocení inflace přijetí eura? 

Česká ekonomika dle Rusňákovy skupiny DRFG

Česká ekonomika se aktuálně nachází ve stavu mnoha nerovnováh. 

Máme prohlubující se dvojí deficit:

1. běžného účtu platební bilance,
2. veřejných financí.

Mzdy na trhu práce zcela utekly produktivitě, máme nerovnováhu mezi agregátní poptávkou a nabídkou, ceny nemovitostí utekly příjmům atd. 

Projevem této makroekonomické nerovnováhy je pak právě již zmiňovaná vysoká inflace. Nyní je situace vážnější zejména z toho důvodu, že každá tato nerovnováha má alespoň částečně specifickou příčinu a jiný časový původ. Nyní se to však zcela slilo do jednoho momentu.

Lze inflaci vyřešit přijetím eura?

Poměrně často je vysoká inflace v České republice popisována jako důvod k přijetí eura. Představoval by tento krok smysluplné řešení? 

Příčiny inflace jsou stejné pro celou Evropu. My ovšem máme značný náskok. A to v inflaci, ale i v jejím léčení. 

„Rozhodně není ideální posuzovat úspěšnost měnové politiky z dat uplynulých měsíců. Jsem si jist, že pohled v delším období ukáže, že vlastní měna a měnová politika jsou v takové krizi výhoda,“ říká Martin Slaný ze skupiny DRFG. 

Aktuální inflační vývoj mimoto ukazuje obrovskou vrozenou heterogenitu eurozóny. Rozdíly v inflaci jsou razantní, v inflaci aktiv (nemovitostí) ještě větší. Velké rozdíly jsou ale i ve výnosech dluhopisů atd. 

„Na rozdíl od nás má Evropská centrální banka při řešení vysoké inflace značná omezení plynoucí z křehké situace předlužených, zejména jižních zemí eurozóny,“ dodává k tématu hlavní ekonom Rusňákovy DRFG. 

Autor: Michal Pecka